|
|
Zásada materiální pravdy v trestním řízení
Vicher, Pavel ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Zásada materiální pravdy v trestním řízení Abstrakt Diplomová práce se zabývá zásadou materiální pravdy v trestním řízení, která je reflexí principu zjišťování skutkového stavu v trestním řízení. Cílem práce je určit, zdali je zásada materiální pravdy nadále určující zásadou trestního řízení (tj. cílem trestního řízení). Za tím účelem práce rozebírá úpravu dokazování, přičemž rovněž upozorňuje na ty prvky, které zásadu materiální pravdy oslabují. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola práce je věnována právním principům. Nejdříve je stručně pojednáno o významu principů v právu a specifikách jejich použití. Zbytek kapitoly je věnován zásadám trestního řízení v obecné rovině s důrazem na jejich funkce v trestním řízení. Kapitola druhá nejprve vymezuje tři principy zjišťování skutkového stavu, a to zásadu materiální pravdy, objektivní pravdy a formální pravdy. Následuje stručný vývoj právní úpravy. Převážně se však kapitola věnuje především materiální pravdě a jejímu současnému pojetí v českém trestním řádu, a to v nezbytné souvislosti s ostatními zásadami trestního řízení. Kapitola třetí se zabývá úpravou dokazování coby činností, v rámci které orgány činné v trestním řízení zjišťují skutek. Pozornost je věnována míře důkazu, důkazním prostředkům a jejich zákonnosti, intenzitě materiální pravdy v...
|
|
|
Stížnost pro porušení zákona v trestních věcech
Visinger, Radek ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent) ; Sváček, Jan (oponent)
Cílem této dizertační práce je podat co možná nejúplnější právní rozbor institutu stížnosti pro porušení zákona, včetně historických a mezinárodních souvislostí, a pokusit se rovněž o kritickou reflexi aktuálního uplatňování stížnosti pro porušení zákona v praxi. V autorově pojetí je neopomenutelným předmětem studia také přezkum trestních věcí na podkladě spisového materiálu, předcházející případnému uplatnění této stížnosti. Práce podrobně analyzuje mj. uplatnitelné důvody stížnosti pro porušení zákona, její účel a postavení v systému mimořádných opravných prostředků, a popisuje průběh a specifika řízení před Nejvyšším soudem. Standardní a nadstandardní metody výkladu jsou doplněny o empirické zkoumání vzorku 80 podaných návrhů, zaměřené na zjištění a klasifikaci vytýkaných vad a určení míry, v jaké dochází k překrývání s dovoláním. Zvolené téma je vysoce aktuální s ohledem na probíhající přípravné legislativní práce na novém trestním řádu. Popisné pasáže jsou doplněny autorovými stanovisky k vybraným judikátům Nejvyššího soudu a k nedostatkům současné právní úpravy. Celkově však učiněné závěry vyznívají ve prospěch zachování tzv. úředního opravného prostředku a aktivní legitimace ministra spravedlnosti. Klíčová slova: stížnost pro porušení zákona, mimořádné opravné prostředky, trestní přezkum,...
|
|
|
Základní zásady trestního řízení a právo na spravedlivý proces
Mulák, Jiří ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Ivor, Jaroslav (oponent) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Základní zásady trestního řízení a právo na spravedlivý proces Abstrakt Tato disertační práce se věnuje základním zásadám trestního řízení z pohledu práva na spravedlivý proces. Základní zásady trestního řízení jsou určité právní principy, vůdčí právní ideje, jimiž je ovládáno trestní řízení. Jsou projevem právně politického a právně filosofického přístupu k trestnímu řízení. V důsledku toho jsou základem, na kterém je vybudována organizace trestního řízení a úprava činnosti jeho orgánů. Vyjadřují mínění zákonodárce o nejúčelnějším uspořádání trestního procesu. Význam základních zásad se koncentruje především v jejich funkcích. Text práce je rozdělen do tří velkých kapitol, přičemž tyto jsou dále děleny do obsahově ucelených subkapitol a oddílů. Po úvodu následuje kapitola druhá, která je věnována pojmovému vymezení jednak demokratického právního státu a jeho atributům, jednak právního principu, dále jsou zde nastíněny dva základní modely - systém kontinentální a systém adversární. Poté následuje kapitola, která podrobně pojednává o pojmu, významu, funkcích a systému základních zásad trestního řízení. Dále je zde pojednáno o výjimkách ze základních zásad, o klasifikaci, o charakteru výčtu těchto zásad a o otázce jejich výslovného zakotvení. V této kapitole je na mnoha místech zdůrazněn význam základních...
|
|
|
Základní zásady trestního řízení a právo na spravedlivý proces
Mulák, Jiří ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Ivor, Jaroslav (oponent) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Základní zásady trestního řízení a právo na spravedlivý proces Abstrakt Tato disertační práce se věnuje základním zásadám trestního řízení z pohledu práva na spravedlivý proces. Základní zásady trestního řízení jsou určité právní principy, vůdčí právní ideje, jimiž je ovládáno trestní řízení. Jsou projevem právně politického a právně filosofického přístupu k trestnímu řízení. V důsledku toho jsou základem, na kterém je vybudována organizace trestního řízení a úprava činnosti jeho orgánů. Vyjadřují mínění zákonodárce o nejúčelnějším uspořádání trestního procesu. Význam základních zásad se koncentruje především v jejich funkcích. Text práce je rozdělen do tří velkých kapitol, přičemž tyto jsou dále děleny do obsahově ucelených subkapitol a oddílů. Po úvodu následuje kapitola druhá, která je věnována pojmovému vymezení jednak demokratického právního státu a jeho atributům, jednak právního principu, dále jsou zde nastíněny dva základní modely - systém kontinentální a systém adversární. Poté následuje kapitola, která podrobně pojednává o pojmu, významu, funkcích a systému základních zásad trestního řízení. Dále je zde pojednáno o výjimkách ze základních zásad, o klasifikaci, o charakteru výčtu těchto zásad a o otázce jejich výslovného zakotvení. V této kapitole je na mnoha místech zdůrazněn význam základních...
|
|
|
Stížnost pro porušení zákona v trestních věcech
Visinger, Radek ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent) ; Sváček, Jan (oponent)
Cílem této dizertační práce je podat co možná nejúplnější právní rozbor institutu stížnosti pro porušení zákona, včetně historických a mezinárodních souvislostí, a pokusit se rovněž o kritickou reflexi aktuálního uplatňování stížnosti pro porušení zákona v praxi. V autorově pojetí je neopomenutelným předmětem studia také přezkum trestních věcí na podkladě spisového materiálu, předcházející případnému uplatnění této stížnosti. Práce podrobně analyzuje mj. uplatnitelné důvody stížnosti pro porušení zákona, její účel a postavení v systému mimořádných opravných prostředků, a popisuje průběh a specifika řízení před Nejvyšším soudem. Standardní a nadstandardní metody výkladu jsou doplněny o empirické zkoumání vzorku 80 podaných návrhů, zaměřené na zjištění a klasifikaci vytýkaných vad a určení míry, v jaké dochází k překrývání s dovoláním. Zvolené téma je vysoce aktuální s ohledem na probíhající přípravné legislativní práce na novém trestním řádu. Popisné pasáže jsou doplněny autorovými stanovisky k vybraným judikátům Nejvyššího soudu a k nedostatkům současné právní úpravy. Celkově však učiněné závěry vyznívají ve prospěch zachování tzv. úředního opravného prostředku a aktivní legitimace ministra spravedlnosti. Klíčová slova: stížnost pro porušení zákona, mimořádné opravné prostředky, trestní přezkum,...
|
host ::
RSS.